Březen 2011

Story of old toys.

9. března 2011 v 3:33 | Mary |  Tragické i komické osudy jedné slečny.

Když dítě dostane novou hračku-krásnou a blískavou-nedá ji z ruky. Nosí ji všude s sebou a když si ji nedejbože někde zapomene, to je potom řevu.
Ale co se stane s touhle oblíbenou hračkou, když děcko dostane nějakou novou? Stará hračka vedle nové ztratí lesk a než se naděje, leží na polici s ostatními starými hačkami. Občas si na ni dítě ještě vzpomene, ale za chvíli už je zase zpátky na polici a hromadí se na ní prach. Netrvá dlouho, než se přesune z poličky pod postel do jedné z mnoha krabic od bot. Odsud už ji nikdo nikdy nevyndá a když náhodou ano, tak jenom proto, aby se i s krabicí přemístila na půdu či do sklepa.

Ženy jsou jako hračky a muži jako děti, jen s tím rozdílem, že muži jsou dokonale spraveni s tím, jak se taková stará hračka cítí a je jim to jedno.
A co udělá hračka v krabici pod postelí?

Nový člověk.

5. března 2011 v 2:52 | Mary |  Tragické i komické osudy jedné slečny.
Kdyby bylo všechno tak, jak by to být mělo, nebyly by některé druhy velryb na pokraji vymření. Kdyby bylo všechno tak jak vy to být mělo, nebyl by v Africe hladomor. Kdyby bylo všechno tak jak by to být mělo, mohla bych teď klidně spát. Ale protože to tak není, zase sedím u počítače a píšu další nesmyslné řádky, abych si vyčistila hlavu.
Většina kluků tvrdí, že přátelství je důležitější, než láska. Většina holek se rozhádá klidně na celé roky, když se mezi ně láska postaví. Dávám sice za pravdu klukům, ale přesto nejsem schopná odpustit své nejlepší kamarádce, že mou tříletou lásku ulovila pro sebe. Nejsem schopná s ní ani mluvit. Stačí mi pohled na ní a žaludek se mi sevře tak, že mám pocit, že se pozvracím.
Kdyby se všechny kamarádky byly schopné chovat čestně, možná by bylo všechn úplně jinak. Sice je to asi týden, co se mi zbořil svět, ale mám pocit, jako by to byly celé věky. Ačkoliv se snažím zapomenout, spojuje se s ní i s ním tolik věcí, míst a zážitků, že stačí ten nejmalichernější podnět, aby přivolal další vlnu bolesti.
Proto jsem se rozhodla začít nový život. Život, do kterého nebude patřit ona ani on. Proto jsem se rozhodla zahodit své staré zvyky, dlouhé roky pěstěné vlasy i jméno. Proto si teď říkám Mary.