Hořký čaj.

8. února 2011 v 0:59 |  Tragické i komické osudy jedné slečny.
.
Udělala jsem si zelený čaj, silný a hořký-právě takový, jaký je teď můj život. Otevřela jsem sešit z chemie a vší silou se soustředila na poznámky v něm napsané. Přes všechnu mou snahu jsem se však nezmohla na nic víc, než na čtení dvou prvních řádek pořát dokola. Zase si musím vylít srdce, abych mohla začít uvažovat. A proto musím napsat, že miluji a nenávidím.
Má láska i nenávist patří dvěma lidem, kteří jsou pro mě touhle dobou těmi nejdůležitějšími a zároveň strůjci všeho mého trápení. Jsou jimi má dlouholetá kamarádka, se kterou už čtyři roky sedím v jedné lavici a co se známe, válčíme bok po boku proti všem potížím,  a kluk, kterého už dobré tři roky, občas nevědomky, miluji.
Kdyby ta hloupá holka dokázala své vzbouřené hormony držet na uzdě nebo ten kluk nepodlehl jejímu svádění pokažde, když vypije dvě sklenky vína, mohla bych se teď s klidnou hlavou učit.
Ale kdyby tomu tak bylo, neměla bych o čem psát a to by mě také mrzelo, protože psaní je mou třetí láskou, ačkoliv to neví nikdo z mých blízkých.
Ačkoliv se nestalo prvně, že se ta kamarádka rozhodla zničit mi naděje, odpustím jí. Nemám v povaze dlouho se na někoho zlobit, i když by to možná pomohlo. Mlčky si protrpím to, co mi kdo protrpět dá, nechám si bez protestů utrhnout křídla a když mi znovu narostou, přijde někdo, kdo mě jich zase zbaví.  Další šálek hořkého čaje. Další důvod proč psát.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama