Prázdná.

14. března 2010 v 17:15 |  Tragické i komické osudy jedné slečny.

Několik posledních týdnů jsem se cítila jako silná a vyrovnaná žena.
1. Už dávno mě nepřepadaly myšlenky na Vlastu, o šest let staršího...asi by se hodilo říct muže, ale on je zkrátka ještě pořád tak trochu dítě. A to je asi právě to, co mi pomohlo k tomu, abych Vlastu začala brát jako kamaráda.
2. Na Ondru jsem se sice ráda dívala z křoví rostoucího přes silnici naproti jeho fotolabu, do kterého jsem občas zabloudila s kamarádkami, které se potřebovaly nechat vyfotit na občanku nebo vyvolat pár fotek do nějaké soutěže, ale počáteční uhranutí jeho krásnýma očima a pohledem na jeho dredy, jejichž přesnou délku pořád ještě neznám, jelikož za pult nedohlédnu (možná že je tahá po zemi), už dávno opadlo.
3. Co se týče Kryštofa, kluka jehož nos se mírně podobá prasečímu-on má novou holku a já klid. Předloni někdy okolo Vánoc jsem se do něho zamilovala a řekla o tom kamarádce, jejíž pomoc měla na svědomí, že jsem tak měsíc chodila kanály, hlavně abych Kryštofa nepotkala. Nakonec jsem zpunktovala velkou protiofenzivu a jednou při volné hodině jsem s několika kamarády rozlepila po škole samolepky a plakáty, které o Kryštofovi hlásaly různé pravdy. Nebylo zapotřebí ani obrovského transparentu, který jsme měli v úmyslu vyvěsit nad hlavním vchodem do školy, skóre bylo vyrovnáno.
Ale teď, když se ohlédnu zpátky, musím přiznat, že byla zábava vymýšlet odvety proti Kryštofovi i záminky k tomu jít se podívat za Ondrou a v neposlední řadě plánovat náhodná setkání s Vlastou. Říká se, že zbavit se závislosti je možné jedině přesedláním na jinou závislost a já tak zatím vždy fungovala, když jsem se snažila zbavit toho prokletého citu k nějakému klukovi, vždycky jsem si musela napřed najít nový střed zájmu. Ale teď ? Nikdo.
Zprvu jsem se cítila tak volná, jako by mi konečně spadla pouta. Ta koule kterou jsem celé roky vláčela za sebou na noze byla pryč. Ale teď se cítím prázdná. Už jsem si tak zvykla na ta trápení, že mi teď chybí. Nemám nad čím přemýšlet ráno v autobuse, když jedu do školy. Jsem skoro schopná soustředit se na výklady učitelů, někdy dokonce vím co probíráme v zepěpise. Všechno začalo šednout, dny začíná provázet zašlý stereotyp. Zdá se, že jsem se zasekla na jakémsi slepém bodě mojí existence a najít nekoho kdo mě postrčí dál nebude lehké.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 by-wer by-wer | Web | 16. března 2010 v 0:09 | Reagovat

Ahojky :)
To u nás s potkánkem souhlasila máma, ale udělaly sme to tátovi za zády.
Věř mi, že nikdo by potkánkovi neublížil, obzvlášť, kdyby sis domů přinesla miminko z CHS. Stačí jeden kukuč a všichni si je zamilují :)
Jinak, kdyby si vážně chtěla potkánka a maminka prostě tvrdila "žádný holý ocas" v dnešní době se již dají sehnat i bezocasí - Manx varieta, ovšem já tuhle varietu nepodporuji. Potkánci mají problémy s termoregulací a jsou velmi náchylní na teplo.
Možná, že by se nakonec rodiče slitovali, kdyby sis pořídila klec, tu postavila do pokoje a pořídila si mazlíčka :D
Vysvětli mamince, že potkani nemají holý ocásek, mají ho porostlý chloupky a jelikož jí to musíš nějak dokázat, tak nejlépe na vlastním potkanovi :D
Spoustě lidí, co jsem znala se ocásky taky nelíbili, ale jakmile viděli moje zlatíčka, na ocásky hnedle zapomněli :)

2 by-wer by-wer | Web | 16. března 2010 v 16:00 | Reagovat

Věř mi, rodiče si nakonec zvyknou vždycky na všechno :DD....po spoustě hádek, výčitek, prošení většinou dojdou k určitý toleranci, protože jim nic jiného nezbývá :D

3 Potkanka Potkanka | Web | 16. března 2010 v 16:50 | Reagovat

přesně tak,trvalo mi to něž jsem Lumpíka získala,hádala jsem se s rodičem,byla jsem hodná,neposlouchala a jak to nakonec dopadlo?je tady na mém blogu...http://milovanipotkanci.blog.cz/0911/moji-milacci-potkani
kdž budeš chtít tak ráda spřátelím,nebo pomůžu s přemlouváním mamky...

4 Potkanka Potkanka | Web | 16. března 2010 v 20:26 | Reagovat

přečetla jsi si ten můj příběh jak jsem získala potkana?taky u nás nezabíralo přemlouvání a tohle byl čin,tak taky něco takového můžeš zkusit,a to že nespřáteluješ nevadí,budu kk tobě chodit,líbí se mi tvoje názory...:-)

5 Ginny Ginny | Web | 17. března 2010 v 15:01 | Reagovat

hezký blog!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama